Cestujeme po Peru Zuzana Bartáková

Kurz mi přinesl mnohem více než bych si v nejdivočejších snech představovala. Posunul můj život zase jiným směrem, za což jsem velmi vděčná, ale to jsem na začátku vůbec nečekala. Čekala jsem jen praktické návody na podnikání... Do kurzu jsem se přihlásila, protože jsem se chtěla naučit propagovat svoji činnost - provázení lidí po Peru. Brala jsem to jako doplněk k mé práci, která mě bavila, a přivýdělek k cestám do Peru. Marketing byl pro mě jako pro biologa sprosté slovo, instagram mi přišel jako naprosto stupidní sociální síť a fb jsem využívala jen ke komunikaci s přáteli v zahraničí. S kurzem pomalu přicházela změna... Naučila jsem se pracovat se sociálními sítěmi, tak aby mě to bavilo, bavila jsem i lidi a přinášela jim hodnotné informace. Naučila jsem se psát blog, tvořit reklamy, dělat webináře a mnoho dalších věcí, že by se to sem vše nevešlo, kdybych to měla vypisovat. :-) Výsledkem jsou úspěšně realizované cesty do Peru, množství spokojených lidí, kterým jsem pomohla splnit jejich cestovatelský sen (jak tím, že jsem je provedla nebo připravila cestu na míru nebo i radami na blogu či sociálních sítích). Výsledkem je také můj myšlenkový posun, že cestování po Peru nemusí být jen koníček a přivýdělek, ale podnikání, které mě uživí, bude přinášet zisky i radost. A radost nejen mně, ale i lidem, kterým pomůžu splnit cestovatelský sen a lidem v Peru, které podporuji prodejem jejich výrobků. Zároveň díky znalostem z kurzů se mi podařilo nezůstat tento covidový necestovatelský rok v mínusu a rozjet e-shop. Rozjetí druhého projektu už bylo díky všem znalostem a vybudované důvěře a vztahu s lidmi mnohem jednodušší, až mě to samotnou překvapilo, doslova to šlo jako po másle (a e-shop se před Vánoci skoro vyprodal). :-) V neposlední řadě bych zmínila ještě jeden efekt, který Stáňa popisuje ve své knize Podnikání z pláže. Strhla se obrovská lavina emocí, která strhla všechno známé a nechala za sebou spoušť. Popraskaly všechny obruče nesvobody, žití v domněnkách, představách druhých a přišel velký krok nejen k té vnější svobodě, ale především té vnitřní. Jsem neskutečně ráda, že jeden tropický lednový večer v Amazonii v roce 2018 jsem nedůvěřivě klikla na jedno video s „nějakou blondýnou v Havířově". Děkuji ti Stáňo a Jirko. ❤️